HISTORIE

1. Prehistorie

Prehistorie letectví v Karlových Varech – či spíše tehdy aviatiky – se datuje do roku 1894. Tehdy Cyklistický klub Karlovy Vary organizoval přednášku na téma „Možnosti létat“. Snad pod dojmem této přednášky, snad již předem rozhodnut, inicioval advokát Dr. Kilian Frank po této přednášce vznik leteckého spolku. Záhy byl také dne 20. 10. 1894 založen v Karlových Varech 1. Fliegerverein Karlsbad, jehož předsedou se stal Dr. Kilian Frank a technickým referentem se stal Ing. Ladislav Dix. Není bez zajímavosti, že to je patrně nejstarší podobný spolek na světě. Prvním viditelným a doložitelným počinem leteckého spolku byl dopis, který byl odeslán průkopníku letectví Otto Lilienthalovi, ten vzápětí, již 8. 11. 1894 odpovídá, oceňuje vznik spolku a slibuje dodání letounu. Následuje objednávka leteckého stroje, kterou vyřizuje vídeňský obchodní zástupce Otto Lilienthala pan Jindřich Stach. Vznik spolku je rovněž doložen schválením spolkových stanov Místodržitelstvím pro království České v prosinci 1894.

Originál dopisu Otty Lilienthala karlovarskému aviatickému spolku se dochoval dodnes a je vystaven na letišti v Gelnhause

V únoru 1895, poprvé v historii Karlových Varů, se objevuje letecký stroj. Je to kluzák typu Normal-Segelapparat (jedenáctý Lilienthalův typ), pravděpodobně třetí, či čtvrtý Lilienthalem, respektive jeho leteckým mechanikem Paulem Beylichem, zhotovený exemplář tohoto typu. Tento letoun měl oproti ostatním Normal-Segelapparatům o 20 cm menší rozpětí. Pořízen byl spolkem za cenu 300 zlatých.  Samozřejmě, že se do města nedostal vzduchem, první jeho zastávka byla na Dolním nádraží, kde byl vyložen z nákladního vlaku a složený na povozu putoval do areálu Weberova pivovaru v Rybářích.

Prvním doloženým letem v Karlových Varech byl pokus ze dne 5. 5. 1895, kdy z kopce Roh (na katatsru obce Hory)byl uskutečněn první veřejný let, který však nedopadl nijak slavně. Pro nezkušenost pilotů skončil několika zlomenými žebry - zajisté žebry letounu (neboť historické prameny hovoří o tom, že ing. Dix zlepšil konstrukci tak, aby bylo možno žebra vyměňovat bez demontáže celého křídla). Další doložené pokusy probíhaly do jara 1896, kdy byl letoun opět poškozen, v srpnu 1896 ustaly po smrti Otto Lilienthala pokusy úplně a spolek byl roku 1897 rozpuštěn.

Z prvního letu se dochoval snímek kvality úměrné době vzniku…………..

Po té byla letecká činnost na nebi nad Karlovými Vary doložena až leteckými ukázkami na závodišti v Dvorech v roce 1910, kdy například v červenci „ se mohli po tři dni užaslí diváci dívati místo na koně na úžasné muže na létajících strojích.“ Občasné návštěvy aviatiků se na závodišti v Dvorech opakovaly až do vypuknutí první velké války. Další ukázky se datují v roce 1912.

 

Zajímavou aviatickou, či spíše vzduchoplaveckou, událostí byl přelet 230 metrů dlouhé vzducholodi Zeppelin nad Karlovými Vary v říjnu 1939, vzducholoď startovala ve Frankfurtu nad Mohanem, přistála na nedalekém letišti Cheb.

 

2. Letiště Olšová Vrata

Poválečný rozvoj letecké dopravy ukazoval stále větší nutnost, zvláště pro město, které staví svou pověst na turistickém ruchu, vybudování mezinárodního letiště. Rada města se stavbou letiště zabývala již od roku 1925, i když je otázkou, zda slovo již je to správné.

Například město Mariánské Lázně mělo své letiště od září roku 1919. To založil u Velké Hleďsebe jako letiště provizorní Julius Arigi (1895 – 1981- rakouské letecké eso první světové války s 32 uznanými sestřely, za druhé světové války instruktor létání Luftwaffe). Na louce stál dřevěný hangár a Julius Arigi odtud létal se svým dvouplošníkem na různé reklamní, vyhlídkové a soukromé lety. Později v roce 1921 založil komerční společnost Bäder-Flugsgesellschaft, která začala budovat nové letiště v blízkosti nádraží, na nedalekých Panských polích. Letiště mělo plochu 7 ha a od roku 1925 zde létala pravidelná linka Praha–Mariánské Lázně. Vzdor svým očekáváním však město Mariánské Lázně nevyužilo jeho potenciálu a zahájilo výstavbu mezinárodního letiště nedaleko obce Skláře. Přistávací plocha měla rozměry 600x800 metrů a budovu navrhl architekt Karel Gut. Letiště bylo otevřeno v roce 1927 a provozovalo od začátku 18 pravidelných linek. Historie letiště Cheb je ještě starší, bylo však v té době používáno jako letiště čistě vojenské.

http://aeroklub.pocasi-hb.cz/historie/hisobrazky/028.jpg

Budovu letiště Mariánské Lázně stavěl architekt Karel Gut

Základním úkolem rady města byl výběr nejvhodnější lokality pro vybudování letiště, z více variant (například vedle závodiště ve Dvorech) byla nakonec vybrána lokalita v katastru obce Olšová Vrata v těsném sousedství Vítkovy hory. Výkup pozemků a jejich majetkové vypořádání trvalo až do roku 1929, kdy konečně mohlo být počato budování letiště. Odpovědnost za výstavbu letiště převzalo z pověření čs. státu ministerstvo veřejných prací. Letištní pláň byla odvodněna a znovu zatravněna a to již na jaře roku 1929. Dále byly prováděny zpevňovací práce dráhy, aby byla schopna přijímat stále modernější a pochopitelně těžší letouny. Postupně bylo také letiště v letech 1929 až 1933 vybaveno zázemím. V roce 1930 byl postaven tzv. domeček – provizorní budova k zajištění alespoň základního zázemí vznikajícího letiště (byl zbořen a stal se základem pozdější řídící věže), později byl postaven podle architektonického návrhu akademika Stanislava Bechyněho hangár (který stojí na letišti v nezměněné podobě dodnes) a odbavovací hala s dalšími objekty zázemí letiště. Do provozu byly uvedeny v roce 1933.

 Umístění letiště na dobové mapě

Letecký snímek rozestavěného letiště

 

3. 1929 -1938

První doložené přistání bylo provedeno na ještě rozestavěném letišti v roce 1929. Tuto pro karlovarské letiště zásadní historickou událost zaznamenal deník Deutsche Tageszeitung (Karlsbader Badeblatt), č. 105 z 5. května 1929. Z článku se dozvídáme, že prvním pilotem, který přistál na letišti byl Andrew Paton Holt, anglický bankéř, prezident Canadian Bank, Ltd., prvním letadlem byl třímotorový Fokker. Cesta vedla z Londýna, přes Kolín nad Rýnem, Mariánské Lázně až do Karlových Varů. Účelem cesty bylo představit přátele pana Holta, pana Bitta a Matthewsona jako první letecky dopravené lázeňské hosty radnímu města panu Kovaříkovi. Automobil na dopravu hostů z letiště do města poskytl hotel Imperiál, kde byli všichni ubytováni.

Major Andrew Paton Holt se narodil v roce 1893 jako druhý ze třech synů Sira Herberta Samuela Holta (1856-1941) a jeho ženy Jessie Paton. Všichni tři synové byli absolventi Královské vojenské školy v Kingstonu. Andrew Holt Paton byl od roku 1909 do roku 1913 příslušníkem Královského montrealského regimentu  a po ukončení studia vstoupil do obchodního světa. Po vypuknutí války v roce 1914 vstoupil do 14. kanadského praporu a během války sloužil v různých funkcích štábu. Měl vzácný obchodní dar a stal se jedním z nejbohatších mužů v Kanadě. Jeho finanční zájmy se týkaly bankovnictví, filmů, elektrické energie, novin, hotelů, chemického průmyslu v Kanadě i Anglii, působil i jako poradce několika britských premiérů. Zemřel na infarkt v Londýně v Anglii 12. 9. 1964.

Prvním letounem, který na letišti Karlovy Vary přistál, byl patrně Fokker F.VIIb/3m, imatrikulace G-EBZJ. Fokker F.VII b byl nizozemský jedno/třímotorový dopravní letoun. První stroje byly zalétány v roce 1924, modernizovány byly v roce 1925, nejprve byly vyráběny jako jednomotorové hornoplošníky pro 8 cestujících, později byly dodávány i ve verzi s třemi motory. Konkrétní letoun, který pravděpodobně přistál v Karlových Varech, byl zakoupen panem A. P. Holtem v roce 1928 a byl u leteckého úřadu v Anglii registrován 4. 7. 1928 pod pořadovým číslem 1682 a imatrikulací G-EBZJ. Výrovní číslo letounu bylo 5087 (v roce 1928 stejné typy letounu v jednomotorové verzi zakoupil náš národní dopravce, výrobní čísla byla 4948 a 4949). Podle údajů anglického leteckého rejstříku bylo toto letadlo ztraceno nad mořem 4. 9. 1929 (jiné zdroje však udávají rok 1930).

Výsledek obrázku pro fokker VII snímy

Fokker F VIIb/3m – letadlo tohoto typu bylo prvním letadlem, které přistálo na letišti Karlovy Vary

Během roku 1929 a roku 1930 na letišti Karlovy Vary probíhal jen malý provoz, který nebyl většinou zadokumentován. Vyjímkou může být přistání škpt. Hamžíka, které bylo i fotograficky zdokumentováno. V červnu 1930 se na letišti konal dvoudenní letecký den. Ten byl však poznamenán tragickou událostí, kdy při akrobatickém vystoupení zemřel dne 8. 6. 1930 škpt. ing. František Malkovský ve stroji AVIA BH 21.

Kapitán Ing. František Malkovský se narodil se v Bystřici u Benešova v roce 1897 do rodiny strážníka, po vypuknutí 1. světové války narukoval do armády a účastnil se bojů jak na italské, tak na ruské frontě, byl raněn, konec války jej zastihl v Albánii. Po návratu z války začal ještě v roce 1918 studovat Vysoké učení technické, ale už v roce  1920 vstoupil do leteckého pluku v Olomouci, kde nejprve v roce 1921 absolvoval kurz leteckých pozorovatelů, později v roce 1922 si udělal i pilotní kurz. První samostatný let absolvoval v roce 1922, následoval kurs stihače a působení jako leteckého instruktora v Chebu. V roce 1927 byl převelen na letiště Kbely, kde se v roce 1927 účastnil se svým vystoupením poprvé leteckého dne, od té doby se účastnil leteckých dnů a setkání ve Švýcarsku a vlastně po celé Evropě. Díky svému leteckému mistrovství získal řadu cen a stal se opravdovou evropskou leteckou celebritou. Svou životní pouť ukončil právě na letišti v Karlových Varech.

http://aeroklub.pocasi-hb.cz/historie/hisobrazky/12.jpg

Tragická nehoda škpt. Malkovského byla zachycena takřka on-line

Za skutečný začátek civilního dopravního letiště lze však považovat až 15. květen 1931, kdy poprvé nastoupilo letadlo tehdejších ČSA na pravidelnou leteckou linku Praha – Mariánské Lázně – Karlovy Vary.  A to i přes to, že ještě nebylo zcela dostavěno zázemí (to bylo otevřeno až v roce 1933). Od doby zahájení mělo letiště letecké spojení čtyřikrát denně. Od roku 1935 mělo letiště Karlovy Vary letecké spojení do 11 měst v tehdejším Československu, bylo zařazeno do evropské sítě letišť a navazující lety Karlovy Vary spojovaly  s Budapeští, Bělehradem, Vídní, Berlínem, Amsterodamem, Londýnem, Paříží a dalšími městy. V tomto období byly na linky do Karlových Varů nasazovány převážně letadal Aero A-35, Aero A-38, Avia BH-25, Fokker F-VIIa a později letňanskou továrnou Avia vyráběný licenční třímotorový Fokker F-VIIb/3m. Slibně se rozvíjející leteckou dopravu zastavila Mnichovská dohoda a pozdější okupace Československa v letech 1938 a 1939.  

 

4. 1938 až 1989

Po okupaci v roce 1939 bylo letiště zabráno pro potřeby Luftwafe, bylo však shledáno nevhodným pro operační zařazení, vzniklo tu proto výcvikové středisko Luftwafe. Motorová letadla, část budov a infrastruktury (naštěstí s výjimkou celé odbavovací haly, věže a hangáru architekta Bechyněho) byly zničeny při náletech amerických letounů  P-47 Thunderbolt ve dnech 19. – 20. 4. 1945.

Po skončení války bylo letiště rychle obnoveno a v roce 1946 již byla zahájena sezónní linka do Prahy, na této lince létaly především kořistní letouny JU-52 a Siebel 204, později jejich úlohu převzaly legendární DC-3, později IL-12, modernější IL-14 a licenční Avia Av-14. Na letišti působily také letouny C-2 Arado a Meserchmidt 109 vojenského letectva, kterými byla zajišťována ochrana našich hranic.

Související obrázekVýsledek obrázku pro IL 14 čsa fotografie

DC 3 v barvách ČSA                                          IL-14    

 

Pro další rozvoj letiště bylo podstatné vybudování betonové vzletové a přistávací dráhy o délce 2150 metrů a asfaltových pohybových ploch. To proběhlo v letech 1958 až 1960, byla rozšířena i odbavovací plocha a byly provedeny opravy letištních budov. Československé aerolinie provozovaly z letiště Karlovy Vary linky do Prahy, Brna, Ostravy, Popradu a Košic, po určitou dobu byly provozovány letecké linky do Berlína (toho hodného) a Vídně. V roce 1965 byl zaveden celoroční provoz letiště (díky vybudovanému radiomajáku na kopci u Stružné). Nejen počet linek, ale i počet cestujících neustále vzrůstal a již v roce 1965 se letiště mohlo pochlubit 47 tisíci odbavenými cestujícími. Vrcholem pro letiště byl rok 1978, kdy bylo odbavováno 6 linek denně a počet cestujících stoupl až na 50 tisíc. Tento pro letiště pozitivní trend se změnil v roce 1980, kdy vláda přijala opatření na úsporu pohonných hmot, cena letenek šla skokově nahoru a není tak divu, že v roce 1980 byl počet odbavených cestujících o 74% menší, než v roce 1978. A tak došlo zákonitě k jedinému – zachování pouze jedné sezónní linky mezi Karlovými Vary a Prahou, která byla operována převážně letouny L-410 Turbolet a Jak – 40. V letech 1984 – 1985 sice došlo k rekonstrukci dráhy a radiovybavení bylo zdokonaleno, ale další nárůst leteckých spojů to nepřineslo a letiště bojovalo o přežití, objevily se i plány na jeho zrušení jako civilního dopravního letiště.

Výsledek obrázku pro jak 40 čsa fotografieVýsledek obrázku pro L 410 čsa fotografie

JAK – 40                                                          L-410    Turbolet

 

K pohodlí letiště patřila i neodmyslitelná restaurace se zahrádkou

 

 

6. 1990 - 2018

Po roce 1989 byl obnoven statut letiště Karlovy Vary jako mezinárodního letiště, byl vybudován a zmodernizován radionavigační a světelný systém tak, aby letiště splňovalo přísné mezinárodní standardy. V letech 2005 až 2006 proběhla rekonstrukce vzletové dráhy, která zvětšilal její nosnost a prodloužila životnost, v roce 2009 byla dokončena nová odbavovací hala, která má kapacitu až půl milionu odbavených cestujících ročně.

Na letišti Karlovy Vary byla provozována společností ČSA pravidelná linka do Moskvy na letiště Šerementějevo, v roce 2019 byla však pro ztrátovost zrušena. Pravidelné, či charterové, spojení měly Karlovy Vary také s Baku, Jekatěrinburgem, Ťumeň, Rostovem na Donu, Prahou, Dusedorfem, Petrohradem, Taškentem a Tel Avivem. Vedle ČSA operovaly na letišti společnosti Azerbaijan Airlines, Aeroflot, Ural Airlines, Czech Connect Airlines, Germania, Rossiya Airlines, Uzbekistan Airlines a Travel Service. V letech 1991 až 2018 bylo na letišti evidováno od 2000 (v roce 1991) až po 7865 (v roce 2005) pohybů letadel a bylo odbaveno od 1186 (v roce 1995) až po 104469 (v roce 2013) cestujících. V roce 2018 bylo odbaveno 45003 cestujících a zaznamenáno 5480 pohybů letadel. Mezi dopravními letadly, které na letišti operovaly, byly Boeing 737-300, 400,500, 700 a 800, Airbus A-319 a A-320.